Historie 1. ČKFA Nekázanka

1. český klub fotografů amatérů – Nekázanka je přímým pokračovatelem nejstaršího fotoklubu v České republice, který vznikl v minulém století – 19. srpna 1889. Toto datum bylo vázáno na uznání vynálezu fotografie N. Niepcem a L. M. Daguerrem Francouzskou akademií věd a krásných umění a schválené francouzskou vládou. Tato skutečnost napomohla českým fotografům v touze po osamostatnění a zdúraznění práva na svobodu národa a průkazu jeho vyspělé kultury v tehdejším rakousko – uherském mocnářství. Při založení této ryze české organizace měl Český klub fotografů amatéru (ČKFA) třicet členu nejen z Prahy, ale i z Hradce Králové, Úval, Nelahozevsi, Blatné, Chocni atd. Styk s členy byl řešen písemnou formou, což dalo vznik vlastnímu časopisu, Fotografickému věstníku, jenž byl prvním českým odborným fotografickým listem. Živý styk s klubem udržovali hojně i profesionální fotografové.

Přes mnohé počáteční problémy, zejména finanční, měl fotoklub po roce činnosti více než šedesát členu. Vzhledem k rozšiřující se členské základně bylo nutné vydávat kvalitní časopis, a tak byla vytvořena redakční rada, ve které mimo jiné zasedali J. V. Sládek, J. Kafka a první předseda ČKFA V. Pasovský. První velkou příležitostí pro veřejné představení výsledku práce ČKFA byla výstava fotografií při Zemské jubilejní výstavě roku 1891, kde členové sklidili velké úspěchy a získali několik zlatých, stříbrných a bronzových medailí a diplomů. Výstava však klub nadměrně finančni zatížila. Kromě toho vznikl rozpor s vydavatelem časopisu, a proto bylo v roce 1893 rozhodnuto založit nový časopis, nazvaný Fotografický obzor, který již byl vybaven obrazovou přílohou s ukázkami členské tvorby. Téhož roku se rozvinula další činnost – zasílání tzv. Okružních map, které sloužily členstvu ke studijním účelům a tříbení fotografických dovedností. Proto byly kolekce také bodovány. Tento vzor byl použit i v budoucnu pro tzv. Mapové okruhy různých názvu podle zakladatelů, z nichž nejstarší, stále probíhající, nese název M. O. Nekázanka podle ulice, kde ČKFA sídlil od roku 1930. Roku 1897 byla na Slovanském ostrově druhá samostatná výstava, které se již zúčastnilo více než sto vystavujících. S výstavou byl spojen i sjezd fotografů amatérů z Čech a Moravy, na kterém bylo přítomno přes sto amatérů. ČKFA měl v té době 245 řádně platících členu. V roce 1900 se fotoklub prezentoval na mezinárodní výstavě v Paříži, kde získal stříbrnou medaili. Období do roku 1918 bylo poznamenáno mnoha finančními a existenenčmi problémy, klub se také často stěhoval. Další činnost se úspěšně rozvíjela až po první svěitové válce, která připravila o život několik vynikajících fotografů – V. J. Bufka, J. Petráka a další. V novém samostatném státě se začal poměrně dobře rozvíjet klubový fotografický život a bylo získáno značné množství nových zapálených členu z celé republiky. V roce 1919 byla k 30. výročí založení fotoklubu uspořádána členská výstava, při které se také konala ustavující schůze Svazu českých fotografů (SČF).

Meziválečné období bylo po fotografické stránce na výši a sláva československé fotografie se šířila po celém světě v mezinárodních fotosalónech. V této době bylo také uspooádáno množství domácích výstav, byly posílány okružní mapy, pořádaly se klubové večery s promítáním diapozitivů atp. V tomto období zvlášti vynikli fotografové jako Hájek, Sudek, Krupka, Jíru, dr. Ružička, Pekař, Zeman, Fabinger, Sova, Novotný, Lauschmann, Dvořák aj. Projevily se však také názorové a generační problémy a členská základna se rozdělila. Nikolik předních členu odešlo a založilo novou organizaci, která však neměla dlouhé trvání. V roce 1938 vznikl nový časopis Spoušť, neboť dosud vycházející Fotografický obzor přešel do majetku Svazu českých fotografů, se kterým se klub v tehdejších předválečných podmínkách ideologicky rozešel. Neklid v Evropě, neutěšená vnitropolitická situace po roce 1938, včetně odtržení našeho pohraničního území, ovlivnily činnost ČKFA, a tak při výroční členské schůzi k 50. výročí založení klubu bylo přítomno pouze 24 členu. Německý protektorát nad českými zemčmi nutil ČKFA omezovat činnost, která se v té době odehrávala jen za dveřmi fotoklubu. Vlivem nařízení německých okupantů zanikl ve 4. ročníku také časopis Spoušť. Klubový život však nikdo nezastavil, a tak při tlumeném světle temných komor a zatemnění se dál pracovalo a debatovalo jako na tichém ostrově. V tomto období se začali vytrácet členové, kteří byli totálně nasazeni, uvězněni nebo popraveni. Jedním z mnoha byl i vynikající organizátor a portrétista J. Fabinger. Tato doba byla nejtragičtější i pro tuto kulturní oblast. Po válce se život v klubu opět rozeběhl plným tempem. Přišlo také množství vyspělých fotografů a na ateliér byly záznamy. Jestliže si vzpomeneme na jména z minulosti, mužeme říci, že každý kdo v české fotografii nšco znamenal, tímto fotoklubem prošel nebo se zúčastňoval jeho akcí. Ostatně objekt ČKFA v centru Prahy, kde byl ateliér, výstavní síň, množství temných komor, klubovna, knihovna a kde byl vždy někdo známý přítomen, přitahoval amatéry pro práci i setkání. První český klub fotografů amatéru se sídlem v Nekázance byl pojmem, takže ani období znárodoování, kdy byl klub administrativně přidělen odboru kultury největší pražské továrny ČKD Stalingrad a musel od této chvíle nést název Fotoklub Nekázanka ZK ROH ČKD Stalingrad Praha, jej nezničilo. Došlo k velkému úbytku členu, ztrátě mnohých cenných fotografií z archivu, bylo dosazeno nové vedení a klub byl více méni řízen odborem kultury ČKD. Zbavil se však existenčních starostí a provoz tak mohl probíhat dále včetně výstav v Síni dobré fotografie. Později přišly problémy s úpravami prostor a bylo zničeno unikátní zařízení temných komor zvané “vagón”. Klub byl také dlouhodobě uzavřen pro stavební úpravy, hrozilo vystěhování. Opět se věci vyřešily a v období politického uvolňování tam vzniklo mnoho dobrých výstav. Z poválečných členu, kteří se aktivně podíleli na činnosti jmenujme zvláště: Z. M. Zenger, J. Lukas, K. Kuklík, M. Jodas, D. Šimánek, I. Gil, O. Richter, P. Hudec, H. Šantl, J. Zeman, B. Dobrovolský, J. Novotný, E. Vejvoda, J. Mühldorf, L. Kamarád, V. Blahník, K. Ziegenfuss, Š. Rak, A. Roubíček a další. Skutečná krize pro existenci klubu začala v roce 1988, kdy odbor kultury ČKD už nemínil klub dále finančně zajišťovat. Docházelo k mnoha problémum, které násobilo tehdejší vedení fotoklubu svým naprostým nepochopením stávající situace a řešením zejména svých osobních problému. Snaha uspořádat v roce 1989 obrovské oslavy stoletého výročí založení ČKFA nakonec vyústila pouze ve výstavu v kruhovém kině v tehdejším PKOJF, vydání katalogu a sérii článků v Československé fotografii. Také došlo k tomu, co se očekávalo. Fotoklub dostal výpověď z prostor budovy, která byla majetkem Živnostenské banky. Ta se rozhodla právě v místech ČKFA vybudovat plynovou kotelnu. V této době už ČKD Stalingrad nehodlal platit zvýšené nájemné, a tak toto rozhodnutí jen uvítal. Při následném stěhování do skladu ČKD a na jiná místa se přišlo o většinu klubového inventáře. Jen několik věrných hledalo další místo, kde by se klub mohl scházet. Tím skončilo období šedesátileté činnosti v ulici Nekázanka 7, Praha 1. Sametová revoluce paradoxně odstartovala také novou etapu působení fotoklubu. Po období vzájemného obviňování, znechucení a lítosti nad ztrátou toho, co poutalo spoustu členu, bylo rozhodnuto pokračovat v činnosti nejprve v kulturním domě Luka, poblíž Stodůlek, později ve škole na Smíchovi. Zde také došlo k volbě nového vedení a k řádné registraci na MV. Byl obnoven původní název fotoklubu a připojeno jméno ulice, pod kterým byl klub mnoho let znám. Přišli noví členové, hlavně mladí, nastolil se určitý řád a program. Dnes je fotoklub poměrně stabilizován. Schůzky se konají pravidelni po 14 dnech, vždy ve středu. Každá první schůzka v měisíci je věnována měsíční soutěži, kde členové předkládají své nové práce, které se bodují. V letošním roce 1. ČKFA – Nekázanka oslavil 113. výročí svého založení třemi výstavami. Vystavuje se i v zahraničí a úspěchy přišly i v roce letošním. Také členové jako jednotlivci nezahálejí, pořádají své vlastní výstavy a získávají i četná oceněiní. V M. O. Nekázanka se klub pravidelni umísťuje na jednom z předních míst a členové nechybějí na žádné zajímavé fotografické akci. Závěrem mužeme prohlásit, že i v dnešní době tak problematické pro fotografy amatéry v Praze, je 1. ČKFA – Nekázanka jako pokračovatel více než stoleté tradice v stávajících podmínkách stále aktivní a jeho členové věří, že nezklamou všechny ty, kteří jim věří a snaží se pomáhat.

Jaroslav VEJVODA

Akualizace 2005.

V roce 2004 oslavil 1. ČKFA Nekázanka již 115. výročí nepřetržitého trvání klubu. Byla uspořádána klubová výstava a k výročí vyšlo i zvláštní číslo SPOUŠTĚ, kde se představují současní členové klubu. Již několik let je sídlem klubu Kulturní klub Poštovka v Praze 5. Počet členú se ustálil na cca 30 aktivních členech. Schůzky se stále konají každou druhou středu a archiv fotografií z měsíčních soutěží se neustále rozrůstá. Klubový občasník Spoušť vychází dvakrát až třikrát v roce a klubová webová stránka byla rozšířena o další nabídky. V roce 2004 získal klub výstavní prostory v Ovocném baru na Václavském náměstí v Praze. Tam se představují jednotliví členové klubu a prostor je otevřen i dalším projektům. Mapový okruh Nekázanka stále pokračuje a 1. čKFA Nekázanka se v loňském ročníku umístil na prvním místě. 1. ČKFA Nekázanka spolupracuje s MÚ Praha 10, Kulturním střediskem v Praze 8, KD Vltavská a KD v Mělníce. Všude tam lze vidět práce členu klubu. Klub sestavil putovní výstavní kolekci fotografií, která je k dispozici pro případné zájemce o výstavu. Kontakt na klub: nekazanka@volny.cz I v roce 116. výročí klubu aktivita jeho členu neklesá. Stále přicházejí noví členové a přinášejí do klubu nové nápady a názory a tak má 1. ČKFA Nekázanka velkou šanci přežít i v dalších letech. Bohužel chybí stálé prostory, ve kterých by se dalo vytvořit pevné zázemí klubu a rozšířit jeho aktivity. 1. ČKFA Nekázanka děkuje hl. městu Praha a firmě FotoŠkoda za podporu.

Aktualizováno v dubnu 2005.

E. Münzberg

Aktualizace 2011

1. ČKFA Nekázanka již vstoupil do 123. roku své existence. Klub stále funguje v poměrně nezměněném složení. Počeet členu se i nadále pohybuje okolo 30. Někteří členové odcházejí, ale opět se objevují noví, kteří přinášejí do děiní v klubu nové podněty a novou mladší krev. Od poslední aktualizace se událo několik zajímavých akcí. V roce 2009, kdy klub slavil 120 výročí založení se v Národním archivu uskuteečnila rozsáhlá výstava 120 let prvního klubu fotoamatéru v Čechách. Výstava byla připravena díky dlouhé a náročné práci Pavly Vrbové a Josefa Mühldorfa v Národním archivu. Oběma se podařilo prohlédnout, zdokumentovat a zkatalogizovat téměř vše, co bylo v minulých letech předáno do Národního archivu. Oba členové klubu použili výsledky své náročné práce i k vydání knihy Od sportu fotografického k umělecké fotografii. Ze zpracovaných materiálu bylo též vyhotoveno 22 plakátu, mapujících historii fotografie v českých zemích. Tyto plakáty slouží jako putovní a jsou pujčovány zájemcům k vystavení. Kromě výše zmíněné výstavy se v Národním archivu konala i výstava fotografií současných členu fotoklubu, byl vydán výstavní katalog a zvláštní číslo SPOUŠTĚ. Současně bylo k výstavě vydáno i CD obsahující archivní materiály. Byly změněny stanovy klubu a název klubu byl upraven na 1. ČKFA Nekázanka o.s. A klub byl nově registrován na MV České republiky. Tato změna se uskutečnila díky úsilí tehdejšího předsedy J. Mühldorfa. Klub uspořádal několik výstav, z nichž lze vzpomenout výstavy v Praze 10, v KD Vltavská, Infocentru v Kolovratech a v Turnově. Každým rokem klub zasílá kolekci na Národní výstavu amatérské fotografie ve Svitavách se střídavými úspěchy. Uspěli jsme s kolekcí věnovanou reklamě a kolekcí s tématem Pouť a cirkusy. V roce 2011 byl ukončen 50. ročník mapového okruhu Nekázanka. Náš klub se umístil na 6. nelichotivém místš. Vítšzem se stala kolekce fotografií ZSF Ružomberok. V současnosti se klub účastní Mapového okruhu Nekázanka a elektronického mapového okruhu, jehož pořadatelem je fotoklub zoom z Brna. Připravujeme kolekci fotografií pro výstavu s názvem Inspirováno Lhotákem, která se uskuteční v lednu 2012 v Infocentru Kolovraty. Na podzim roku 2012 je připravena kolekce fotografií z Prahy 10. Výstava se uskuteční v rámci dnů Prahy 10. Na tuto akci jsem získali grant MČ Prahy 10, za který tímto dškujeme.

Na počátku roku 2011 byl zvolen nový výbor klubu:

Předseda: E. Münzberg

Místopředseda: V. Vrba

Pokladník: L. Beránek

Revizní komise:           P. Vrbová           J. Joch           J. Jirkovský

Mapový referent: E. Černý

Měsíční soutěže: L. Tesař

Prosinec 2011

E. Münzberg

Dodatek 2013

Po několika letech, kdy klub sídlil na Praze 5 v KK Poštovka jsme se přestěhovali. Novým sídlem fotoklubu je Kulturní dum Kyje, Šimanovská 47 Praha 9. Hlavním důvodem přestěhování byla finanční situace. Věříme, že se v novém působišti zabydlíme a tato změna nebude mít velký vliv na činnost klubu.

E. Münzberg

Aktualizace 2020

Již čtvrtý rok sídlí klub v prostorách DPS Kbely, které nám byly poskytnuty MÚ Kbely.

Loňský rok byl ve znamení 130. výročí založení klubu. Myslím, že jsme toto výročí oslavili důstojně. Uspořádali jsme tři výstavy, na zámku Chvaly, v Kolovratech a ve Faustově domě. Hlavní byla výstava na zámku Chvaly. Skládala se ze tří částí, v první jsme představili formou plakátů historii klubu, ve druhé části se presentovali bývalí členové a třetí část, nejrozsáhlejší, byla věnována členům současným. Ve stejné době jako výstava na zámku Chvaly se, jako již tradičně, konala výstava v Kolovratech. Po skončená těchto výstav jsme se ještě presentovali ve Faustově domě. V říjnu se též ustutečnilo setkání na závěr 58. ročníku Mapového okruhu Nekázanka. Účást byla docela vysoká, přijeli zástupci všech zúčatněných klubů. Na výstavu na zámku Chvaly a na závěrečné setkání MO Nekázanka jsme obdrželi grant od MÚ Praha Kbely ve výši 10 000.-Kč. Nepokrylo to veškeré náklady, ale přesto jsme za tuto pomoc vděčni. V průběhu roku někteří naši členové vystavovali v knihovně Kbely. Tam jsme též zorganizovali výstavu p. Váši z FK Sokolov. MÚ Kbely pořádal pro veřejnost fotografickou soutěž. Na tomto projektu jsem se podíleli jako porotci. A stejná soutěž, za naší účasti se uskuteční i v letošním roce. V knihovně v Letňanech jsem presentovali kolekci fotografií s názvem Portrét. Na výstavě Praha fotografická nás representovali B. Sebera a V. Vrba. V roce 2018 jsme slíbili MÚ Kbely připravit fotografie pro kalendář na rok 2020. Musím zde konstatovat, že nebýt V. Vrby, žádný kalendář by se nekonal. Musím mu za to poděkovat a omluvit ostatní, má to do Kbel z nás nejblíže.

Aktualizováno v únoru 2020

E. Münzberg

Zpět.